Dívčí eso: NINA PETROVA

NINA PAVLOVNA PETROVA
Rok narození 1893. Rusko
Odstřelovačka l. střelecké roty 284. pluku 86. střelecké divize. Rotná

Image

Před válkou absolvovala snajperský kurz v Osoaviachimu a pracovala jako instruktorka tělovýchovy a sportovní střelby organizaci "Spartak" v Leningradě. Zúčastnila se sovětsko-finské války. Na počátku Velké vlastenecké války vstoupila jako dobrovolnice do řad 4.divize civilní obrany jako zdravotnice, vzápětí požádalao přeřazení k 284. střeleckému pluku, k odstřelovačům. Ihned po příchodu k pluku nastoupila na bojové pozice, kde si vysloužila medaili "Za bojové zásluhy" a "Za obranu Leningradu. Počet zářezů na její pušce rostl s každým dnem. 16. ledna 1944 vyrazila Petrova na "lov" v okolí vesnice Zarudino u Leningradu. Byl jasný den. Nina zaujala obvyklou pozici a skryla se. Nepřítel byl

obezřetný, protože se ze všech stran ozývala přerušovaná střelba. Okolo 9 hodiny ráno se mezi dávkami z kulometů a samopalů ozval osamocený výstřel. Německý spojař, který se snažil spravit přerušenou linku se svalil na zem. Srazila ho přesným výstřelem Nina. Za několik minut potkal stejný osud i druhého Němce, který se přišel podívat, jak pokračuje oprava telefonního spojení. Objevil se v hledáčku snajperky jen na několik sekund. Ale to stačilo na přesný výstřel. Snajperku zaměřili. Kulometné dávky pročesaly okolí zákopu, kde se Nina nacházela, ale žádnou škodu nezpůsobily. Raději však změnila stanoviště, ze kterého pak dál pokračovala v "lovu". Ten den dostala ještě tři. Na konci února měla na kontě 23 fašistů. 2. března 1944 jí byl udělen ſád Vítězství 3. stupně - její třetí vyznamenání.
V srpnu 1944 se zúčastnila bojů v Pobaltí, střílela ze své pušky a chodila na průzkum.
Na účet si připsala dalších 12 nepřátelských vojáků. Za to byla odměněna ſádem Vítězství 2. stupně. Osobně se Nina Petrova vyznamenala v bojích u Elbingu v únoru 1945. Spolu se svými žáky-odstřelovači šla na čele útoku. Když kulomety zastavily jejich postup, byli odstřelovači vždy po ruce a několika přesnými výstřely je umlčeli. V těchto bojích Nina skolila 32 hitlerovců. Zarovnala tím své celkové skóre na rovnou stovku zabitých nepřátel.
Navelitelství pluku její zásluhy náležitě ocenili. V návrhu na ſád Vítězství 1.stupně velitel pluku napsal: " N.P.Petrova se zúčastnila všech bojových akcí pluku, bez ohledu na svůj pokročilý věk(52 let), využívá přestávek v boji k předávání svého odstřelovačského umění svým žákům-odstřelovačům, kterých bylo za jejího působení připraveno a vyškoleno již 512." ſád jí byl udělen 29. června 1945. Doručeno jí ale toto vysoké vyznamenání již nebylo. Padla 2.května 1945, týden před koncem války, v bezvýznamné přestřelce po obsazení Štětína.

Když jí udělovali její druhý ſád slávy po bojích u Elbingu, zavolal si jí velitel, který četl datum narození v jejích dokladech a nemohl věřit vlastním očím, že slavné odstřelovačce je již přes padesát. Byla to hubená prošedivělá žena s lehce zvrásněnou tváří, svěžím pohledem.
V prosté gumnasťorce s několika řády. Svižné pohyby nijak nekorespondovaly s její drobnou postavou a jemu se nechtělo věřit, že za mlada byla aktivní sportovkyní.

"Je pravda, že jste zastřelila sto nepřátel?" zeptal se.

Petrova potvrdila a dodala, že také vycvičila stovky mladých odstřelovačů.

"A jak jste se dostala do armády? Jak jste se stala odstřelovačkou?"
Vyprávěla mu, jak se přihlásila jako dobrovolnice, jak před válkou dělala instruktorku
Osoaviachimu v Leningradě, byla kapitánkou ženského hokeje, účastnila se tříkilometrových závodů na lyžích, ve střelbě a v basketbalu. Ukázalo se, že dva synové a dcera Niny Pavlovny jsou také na frontě. Sama bojovala od zimy 1941, vždy v první linii a nikdy nebyla raněna.

Generál jí nabídl koſak nebo vodku, ale ona odmítla.

"A co vojáci, neobtěžujou Vás?"

"Co si to myslíte, soudruhu generále! Nazývají mě matkou. I sám staršina pluku
má přede mnou respekt. Staršina ...je starý 23 let, mohl by být můj syn."

"Nino Pavlovno, nařídil jsem, aby Vám dali novou uniformu, když jste takový
mistr."
"K čemu? Pro mě v letech už je to škoda, a navíc na svůj starý mudúr jsem
už zvyklá. Spíš bych potřebovala novou pušku, ta stará mi pomalu začíná
rezivět."

Nině dali novou pušku s optickým hledím a na pažbu umístili pozlacenou cedulku
s nápisem: "Rotné N.P.Petrove od velitele armády".

Autor článku: Vladimír Šilhán